Adventní hledání
Kdo by chtěl trávit adventní chvíle sám. Ti, kdo jsou obklopeni rodinou, kdo mají kolem sebe děti, manžela, rodiče, kdo mohou trávit společné chvíle s přáteli a blízkými příbuznými, vůbec nevnímají, že někdo takové štěstí nemá. Já jsem toho živým důkazem. Daleko od rodiny, od příbuzných a známých, se kterými jsem trávila všechna školní léta. Odstěhovala jsem se kdysi za někým, o kom jsem si myslela, že je mojí životní láskou. Po několika letech společného žití mě ale beze slova opustil. Nemám mu to za zlé, je mi jen líto těch zbytečných let. A je mi líto, že se teď ještě chvíli, z všemožných důvodů, nemohu vrátit zpět do svojí domoviny. Stejně je to i letos o Vánocích, v práci mi totiž neumožnili volno.
Hledám muže k seznámení, zatím nenacházím
Rok od rozchodu, vyléčená ze všech mindráků, v době, kdy jsem si už odpověděla na všechny otázky a vyřešila v sobě všechna "kdyby", hledám muže k seznámení. Jsem starý romantik a nedovedu si představit, že budu u štědrovečerní večeře sedět sama. I když i s touto variantou samozřejmě počítám, abych předešla případnému zklamání z velkého očekávání. Věřím na lásku na první pohled. Ale věřím taky na lásku na pohled druhý a třetí. Někdy kolem sebe lidi musí chodit pěkně dlouho, aby jim došlo, že k sobě prostě patří.
Dobře míněné rady
Všechny dobře míněné rady mě sice navenek uklidňovaly, ale když je v duši a v srdci teskno, nepomůže vnitřnímu rozpoložení skoro nic, jen upřímné objetí a pohlazení po vlasech. A to umí buď maminka, anebo spřízněná duše, kterou pomalu ale jistě začínám, ještě trochu rozbolavělá, hledat. Nesázím na jistotu, nesnažím se zalíbit každému muži na úrovni, který mi zrovna přijde do cesty, ale trpělivě vyčkávám, kdy kolem mě projde ten pravý. Pevně věřím, že ho poznám a že budu jistojistě vědět, že je to ON. I když zrovna nepřijede na bílém koni.
